Submisivita je termín, který často vyvolává kontroverzi, zmatek nebo dokonce strach. Přesto se na tomto poli nacházejí jedinci, kteří se s touto stránkou své osobnosti cítí absolutně srozumitelně a přirozeně. Jak se však člověk k takovému sebepoznání dostane? A jaký dopad má toto uvědomění na jeho život? V následujících řádcích se podíváme na několik osobních příběhů lidí, kteří se přiznali k submisivitě a jak jim to pomohlo v jejich cestě za sebeidentifikací.
První příběh je o ženě jménem Klára. Klára je vysokoškolsky vzdělaná profesionálka, která vždy měla tendenci být v roli, kde byla někým ovládána. Ať už to byly její vztahy, kariéra nebo dokonce její volný čas, vždycky toužila po tom, aby jí někdo řekl, co má dělat. Klára se dlouho bála přiznat si, že je submisivní, protože si myslí, že společnost považuje tento druh chování za slabost.
Jednoho dne však objevila komunitu lidí, kteří sdíleli její touhy a přání. Tito lidé ji povzbudili, aby se přiznala k submisivitě a přijala ji jako součást své identity. Klára dnes říká, že to, že se přiznala k submisivitě, bylo jedno z nejvýznamnějších rozhodnutí jejího života, které jí umožnilo být skutečně šťastná a naplněná.
Další příběh je o muži jménem Jakub. Jakub je silný, nezávislý muž, který se ve svém životě vždy považoval za alfa muže. Ale v intimní sféře to bylo jiné. Cítil, že ve vztazích s partnerkou touží po tom, aby ho ovládala. Tato touha ho dlouho trápila, protože se obával, že by to mohlo znamenat, že není „opravdový muž“.
Jakub se jednoho dne rozhodl hledat odpovědi a narazil na koncept BDSM. Uvědomil si, že jeho touhy nejsou nic neobvyklého a rozhodl se je přijmout. Dnes Jakub hrdě deklaruje, že je submisivní, a tvrdí, že to výrazně zlepšilo jeho vztahy a celkovou kvalitu života.
Přiznání k submisivitě může být pro někoho obtížné, ale může také vést k hlubšímu pochopení sebe sama a většímu potěšení z života. Je důležité si uvědomit, že submisivita nemusí nutně znamenat slabost nebo nedostatek sebevědomí. Může to být prostě způsob, jakým jedinec projevuje své touhy a potřeby.
Pokud se někdo z vás sám identifikuje jako submisivní, je důležité mít na paměti, že je to zcela v pořádku. Je nezbytné se s tím smířit a přijmout to jako součást své osobnosti. Přiznání k submisivitě je často prvním krokem k sebeakceptaci a sebeidentifikaci.
Tento článek nebyl vytvořen s cílem propagovat submisivitu, ale spíše s cílem osvětlit tento koncept a pomoci lidem, kteří se cítí zmatení nebo vystrašení z těchto pocitů. Vždy je důležité komunikovat se svým partnerem o svých potřebách a touhách a pracovat na vytvoření vztahu, který je pro obě strany uspokojivý a bezpečný.
Nejlepší Seznamka, která má jedno významné PLUS, to je Seznamka+
